Neorenesanční radnici navrhl stavitel Paul Jackisch (1825–1912) z Bytomi dle vzoru italských renesančních paláců 15. a 16. století. Třípodlažní budova s širokým průčelím jako první stavba ve městě nerespektovala původní středověkou parcelaci a zároveň určila novou výškovou hladinu zástavby náměstí, v té době obklopeného převážně jen přízemními či patrovými domy.
Původní radnice shořela 12. března 1761 během požáru města. Již v roce 1765 byla dostavěna nová zděná patrová budova s prostým obdélným štítem a valbovou střechou, ale nejednalo se o nikterak architektonicky mimořádnou stavbu. Vybudování nové reprezentativní radnice spadá do éry starosty Arnošta Lorenze (v úřadu 1858–1876) a předcházelo jí vykoupení dvou sousedních domů. V březnu 1867 byla stará radnice i vedlejší domy zdemolovány a 24. dubna došlo k položení základního kamene nové budovy. Dokončena byla následujícího roku.
Plastická výzdoba průčelí je ve shodě s renesanční tradicí založena na principu postupného zjemňování dekoru v každém vyšším patře – kvádrová rustika přízemí je v patře drobnější a v dalším podlaží ji nahrazuje hladká omítka. Okna tohoto patra jsou orámována dekorativními pilastry s korintskými hlavicemi nesoucími kladí s vavřínovými věnci. Ve středu průčelí pod korunní římsou se zavěšenými girlandami jsou umístěné kruhové hodiny. Pravidelné odbíjení cimbálu dotváří charakteristickou zvukovou kulisu města. Balkónový portikus nad vstupy byl přistavěn až počátkem padesátých let 20. století.
Z interiéru vyniká vstupní hala s klenbou nesenou dvěma litinovými sloupy. Do stěny vestibulu je vsazena erbovní deska Bernarda ze Zvole pocházející z období kolem roku 1530, jež byla sňata ze zbořené Opavské brány. V roce 1959 došlo k vestavbě obřadní síně, elegantně upravené v roce 1975 dle návrhu architekta Josefa Bartáka (nar. 1942). Její interiér doplnila tapisérie Strom života (1975) Pavla Herynka (nar. 1943) a přísálí mramorová plastika Ženské torzo (1973) od Vincence Havla (1906–1992).
