Předchůdcem zámku býval městský hrad, pramenně doložený k roku 1439. Teprve poté, co se po zničení hradu Landeka přesunulo centrum správy panství koncem 15. století do města, přistoupilo se k přestavbě zdejšího hradu v modernější zámek. Došlo k tomu někdy na přelomu 15. a 16. století za Baltazara Vlčka z Dobré Zemice a zvláště pak za Bernarda ze Zvole (držba 1518–1536) a jeho nástupců. Tehdy dostala stavba podobu patrové trojkřídlé budovy s prvky renesančního slohu. Severovýchodní křídlo bylo koncem 16. století doplněno z nádvorní strany o arkády v patře a snad tehdy byla postavena také vysoká kamenná hodinová věž. I když úpravy pokračovaly i v následujících stoletích, majitelé zámku nikdy neměli ambice dát zdejšímu sídlu náročnější architektonickou podobu. Dokládá to absence bohatších kamenických prvků i architektonických detailů.
Řada destrukcí a negativních zásahů, které ochudily zámek o atributy šlechtického sídla, započala s 19. stoletím. Hrabě August von Poser-Nädlitz nechal v roce 1808 strhnout zámeckou věž a rozebrat kamennou kašnu na nádvoří, zřejmě došlo i k zazdění arkád. Poté co v červenci 1811 vyhořel panský dvůr na opavském předměstí, rozhodl tehdejší majitel panství Jan Miketta rozebrat barokní díl zámku (jižní a západní křídlo postavené kolem roku 1733) a z tohoto materiálu znova vystavět budovy hospodářského dvora. Během zářijové revoluce 1848 byl zámek obyvateli města vyrabován. Následně jej Rothschildové nechali opravit, ale vyjma schodiště a bývalé arkádové chodby nebyly provedeny výraznější dobové úpravy.
Od 18. století neměl zámek rezidenční funkci a sloužil jako administrativní sídlo panství a správy. Byly zde tedy byty úředníků a dalších zaměstnanců. Další prostory Rothschildové pronajímali různým veřejným institucím. Až do konce 20. století se zde vystřídaly úřady, charitní domov, soud, oddělení veřejné bezpečnosti a učiliště. Teprve v roce 1999 převzalo objekt do své správy město a po nutné rekonstrukci z let 2002–2007 se zámek stal sídlem kulturních institucí města (Muzeum Hlučínska, Základní umělecká škola či Městská knihovna).
