Nejhonosnější obytnou stavbu na hlučínském náměstí nechal vybudovat v roce 1903 velkoobchodník s obilím Czerny. Jednalo se o třípodlažní nájemní dům postavený na místě dvou starších patrových stavení v sousedství městské radnice. Má pro Hlučín velmi netypicky řešené průčelí, jehož autora neznáme. Část dochované stavební dokumentace je signována stavitelem Josefem Holuschou (1865–1927) z Dolního Benešova. Jen stěží mu však lze přiřknout náročné a pro jeho tvorbu značně netypické pojetí fasády. Byl tedy zřejmě pouze autorem půdorysné dispozice.
Širokou fasádu o šesti okenních osách a vstupem ve středu člení po stranách dva mělké nárožní rizality ozdobené vysokým řádem kanelovaných pilastrů a v prvním a druhém patře balkónovými nikami. Střední část o čtyřech okenních osách je provedena v režném cihlovém zdivu, od něhož se ostře odráží profilované šambrány oken provedené ve štuku. V patře jsou ozdobena barokizujícími suprafenestrami se secesně stylizovaným florálním motivem, zatímco okna horního patra jsou završena prostou nadokenní římsou. Profilovaná hlavní římsa se v rizalitech zalamuje a vytváří trojúhelníkové tympanony, do nichž jsou vetknuty ve štuku provedené štíty obklopené rozvilinovým ornamentem. Nad rizality se zdvihají kónicky se zužující střechy inspirované tradicí francouzské architektury. Jsou ozdobeny oválnými, barokně tvarovanými vikýři. Hřeben střech byl původně doplněn kovovou mříží.
V meziválečném období v přízemních prostorách sídlila velkoobchodní společnost Slezská obchodní zádruha a Moravská agrární a průmyslová banka. Kromě hlavního pokladníka banky Karla Hilla z Poruby (1886–?) zde žila rodina ředitele nemocnice Dr. Med. Wilhelma Greefa (1884–?), evangelíka původem z Göttingenu, který převzal vedení zdejší nemocnice v roce 1912. Po něm byt obýval další ředitel nemocnice Anton Zwinger. Po roce 1945 byl objekt využitý státními úřady a policií, jež zde sídlí dodnes.
