Židovský hřbitov
1814 (obnoveno 2009)
Rovniny
Jednou z mála památek na židovskou komunitu v Hlučíně je pozůstatek zdejšího hřbitova. Byl založen v roce 1814, tedy dva roky poté, co se Židé v Prusku stali svobodnými občany. Hlučínská komunita začala vznikat již v průběhu 18. století a svého vrcholu dosáhla v polovině 19. století, kdy Židé tvořili desetinu obyvatel města. Po dosažení rovnoprávnosti v sousedním Rakousku (1848) započal ale postupný odchod většiny rodin do blízké Ostravy. Po první světové válce se tak v Hlučíně hlásilo k židovství jen dvacet osob.
Na hřbitově se v té době nacházelo okolo 250 kamenných náhrobků. Ty nejstarší z první poloviny 19. století představovaly pískovcové stély zvané macevy, tedy kamenné desky zakončené obloukem či hrotem trojúhelníku opatřené o hebrejské nápisy. Novější tzv. po-emancipační náhrobky mívaly tvar obelisku. Byly převážně z leštěné žuly či mramoru a vedle hebrejského písma se na nich hojně uplatňovaly i německé nápisy psané latinkou. Na dochovaných historických fotografiích hřbitova pomníky tohoto typu dominují.
Hřbitov byl zlikvidován nacisty během let 1942 a 1943 a většina náhrobků se ztratila. Část nejstarších kamenných desek byla využita k vydláždění koryta potoka Brůdku na Rovninách. Tato událost ale upadla v zapomnění a pátrání po macevách trvala několik desetiletí. Znova objeveny byly teprve v roce 2006. To se stalo podnětem k rekonstrukci hřbitova, kam bylo v letech 2008 a 2009 znova osazeno 62 celistvých nebo přepůlených náhrobních kamenů a 130 zlomků s torzy nápisů či výzdoby. Znovuotevřen byl 14. října 2009 za účasti zemského rabína Karola Efraima Sidona.
Hřbitov Rudé armády
1946
Ostravská
Během válečných bojů na konci dubna 1945 padlo na území města 49 rudoarmějců, kteří byli provizorně pochováváni na různých lokalitách (u cihelny, na městském hřbitově u sv. Markéty atp.). Následně bylo rozhodnuto zřídit v Hlučíně pietní místo, kam měly být uloženy také ostatky dalších vojáků Rudé armády padlých na území Hlučínska a části okresu Bílovec. Zvolena byla přední části již nefunkčního a během války značně zdevastovaného židovského hřbitova. Došlo ke zboření tamní obřadní síně s márnicí z roku 1860 a exhumované kosterní pozůstatky dříve zde pohřbených Židů byly hromadně uloženy do mohyly v zadní části hřbitova. Do nových hrobů byly přeneseny ostatky 3 360 rudoarmějců. Slavnostní otevření spojené s odhalením pomníku se konalo 10. března 1946. Jen málokdo ví, že počtem pohřbených vojáků je hřbitov druhým největším v republice (po pohřebišti Rudé armády v Brně). Poslední pohřby se zde konaly v letech 2016 a 2017.
