Vybudování hornické nemocnice prosadilo vedení petřkovického dolu Anselm společně s organizací Oberschlesischer Knappschaftsverein (Hornoslezský spolek hornictva) a starostou Hlučína Stanislavem Woytychem (1850–1909). Postavena byla v roce 1888 na pozemku patřícímu spolumajiteli dolů Salomonu Albertu Rothschildovi (1844–1911).
Byla to prostá, účelná, podsklepená dvoupodlažní budova trojtraktové dispozice s vyvýšeným přízemím a nízkou sedlovou střechou. Vedla do ní dvojice vstupů, přístupných schodišti při obou nárožích. Mezi ně byl vysunut čtyřosý rizalit velkého lůžkového sálu pro rekonvalescenty. Stavebním materiálem byla režná cihla. Kamenné klenáky obou vstupů zdobil motiv tzv. hornických kladívek. Z důvodu nedostatečné kapacity a především velké vzdálenosti mezi Petřkovicemi a Hlučínem, jež mohla být v případě vážných zranění fatální, usiloval důlní správce Georg Klewitz (1857–1926) o zřízení nové hornické nemocnice přímo v Petřkovicích. K její výstavbě došlo v letech 1907–1908 a v provozu byla až do roku 1996.
Hlučínskou budovu v roce 1908 odkoupil pruský stát a fungovala jako nemocnice okresní. Původní vzhled pozměnily stavební úpravy a rozšíření nemocnice dle anonymního projektu ze stavebního oddělení Zemského úřadu v Brně z roku 1933, kdy bylo přistavěno patro nad rizalitem jižního průčelí, zrušen vstup u jihovýchodního nároží a stavba tak byla hmotově sjednocena. Stavební materiál i dekor fasády z černých glazovaných pásků projektant plně respektoval, avšak patro jižní fasády prolomil velkými obdélnými okny s betonovými překlady namísto úzkých oken se segmentovými záklenky. K poslednímu rozšíření budovy došlo v roce 1939, kdy byl při západním průčelí přistavěn patrový cylindrický rizalit operačního sálu. Pod nenáročným projektem je podepsán vládní stavební rada Hallermann, šéf státního vyššího stavebního úřadu v Ratiboři. Od vybudování moderní polikliniky na přelomu šedesátých a sedmdesátých let objekt fungoval jako její boční oddělení pod zlidovělým názvem „červená budova“.
